Ochrana přírody a plné pochopení jejích potřeb pro život v harmonii je základním motem pro další bezproblémové fungování planety Země. Mluví o tom nejenom Nová lipská charta (celosvětová výzva pro udržitelnost a kvalitu života v evropských městech), ale i celá řada dalších stěžejních inciativ vycházejících z Nové aténské charty (soubor zásad moderního urbanismu Evropské rady urbanistů). Do tohoto úsilí se svými aktivitami zapojila také OSN či Světová charta na ochranu přírody. Známé jsou rovněž akce mimovládních organizací, jako například Charta Země (The Earth Charter), The GAIA Foundation, a celá řada mezinárodních i domácích aktivit. Světlo světa spatřila i Ústava Země, jakožto ryze český ontologický filosofický koncept.
Foto:
Souběžně s přísnější ochranou přírody se předpokládá, že bude v zájmu lidí budovat stále častěji biofilní města a interiéry, které využívají zdravotního, psychologického a estetického působní fauny a flóry. Jako vysoce angažovaný muž na tomto poli se jeví profesor Niklos A. Salingaros, matematik a polyhistor, který se společně s architekty aktivně zapojil do městského plánování – pro hnutí se vžil název P2P urbanismus – či neúnavný propagátor biofilních měst, výzkumník a pedagog School of Architecture University of Virginia Dr. Timothy Beatley. Evropu by pak mohl hrdě zastupovat třeba Clemens G. Arvay, inženýr a biolog, který přenáší geoekologii a aplikovanou nauku o rostlinách především ve Vídni a Štýrském Hradci. V publikacích výzkumníků již bylo nashromážděno mnoho důkazů o vlivu fauny a flóry na prostředí interiérů i na celkovou atmosféru a ozdravné aspekty měst a obcí. Připomeňme v kostce tedy jenom to, že rostliny (dle svého druhu) zvyšují především obsah kyslíku v ovzduší, snižují obsah oxidu uhličitého a škodlivých látek, snižují prašnost, zvyšují relativní vlhkost vzduchu a snižují hladinu hluku. Významný je i vliv rostlin na člověka: příznivě ovlivňují rozhodovací procesy a invenci, zvyšují kreativitu, soustředěnost žáků ve školách, snižují únavu, tlumí stresové situace, potlačují stavy deprese, zimního smutku a jarní únavy, snižují nemocnost, zvyšují pracovní i domácí pohodu, a především navozují celkový pocit harmonie a spokojenosti. Ve spojení s přírodními materiály, tedy s materiály, jež známe po staletí a lidský organismus se na ně již dokonale adaptoval (dřevo, kámen, hlína, sláma, vlna…), mohou vytvořit harmonický a zdraví prospěšný prostor pro bydlení i relaxaci.
Foto:
Myšlenku vytvářet příznivé pracovní a životní prostředí podporují nejrůznější mezinárodní iniciativy (viz tento blog) a doporučují osvědčené postupy pro architekty, urbanisty a designéry. Biofilní přístup je z jejich pohledu zcela odlišný od současné architektury a stavebnictví. Tvrdí, že je nutné především racionálně zajišťovat celkovou pohodu lidí v souladu s přírodou. Prostor musí být tvořen nejenom materiály z přírodních zdrojů, ale též samou živou přírodou; projekt nesmí být individuálním dílem architekta, musí obsahovat i zásady zahradní tvorby, psychologie či zrakového vnímání člověka; musí obsahovat koncept esteticky uspořádaných zdravých budov se zelenými plochami, vodními prvky a zahradami (včetně vertikálních) s hustě osázenými rostlinami, stromy a keři. Předpokládá se, že bezprostředně na okrajích některých měst se vybudují husté přírodní lesy s palouky a vhodnou zvěří. Dobrým příkladem může být třeba Hamburk se svými mokřady a dřevěnými lávkami za městem či Frankfurt nad Mohanem se svým kontrastem hustého lesa a obřích mrakodrapů. Stále častěji se mluví o městském rewildingu, tedy snaze obnovit divokou přírodu uvnitř velkých měst. V Londýně se například realizoval projekt Wild West End., v centru Dallasu vyrostl Klyde Warren Park, zelená plocha o rozloze 21 000 m2, kde lidé mohou cvičit jógu nebo poslouchat koncert. Dobrých příkladů bychom našli jistě bezpočet; biofilie bezesporu nese své plody po celém světě a získává si stále větší přízeň obyvatel. Děkuje i matka Země.
Foto:
Autor: Vlastimil Růžička Foto: Pexels