Živá architektura budoucnosti


Je nepopiratelné, že vysoce rozvinuté přírodní systémy jsou odpradávna neodlučně spojeny s lidským vědomím. Profesor Antonio Caperna z respektované mezinárodní asociace International Society of Biourbanism definuje vztah architektury a biofilie jako návrat k uspokojování našich vrozených potřeb a přirozených instinktů. Mezi další zástupce z řad propagátorů biofilního designu a architektury je třeba uvést především Mezinárodní ústav pro živou budoucnost (International Living Future Institute) a Mezinárodní ústav pro zdravé budovy (International WELL Building Institute). Oba ústavy navazují na činnost Mezinárodní rady pro šetrné budovy (International Green Building Council) – v Česku je to Česká rada pro šetrné budovy (Czech Green Building Council) – a vytvářejí, shromažďují či posuzují projekty, které splňují kritéria biofilních exteriérů a interiérů. Šířením zásad živé architektury se zabývá například časopis Journal of living architecture a internetové portály Living Architecture Monitor nebo Urban Jungle. K tématu vychází i velké množství odborné literatury (nejznámějšími autory jsou např. Clemens G. Arvay, Christopher Alexander či Nikos Salingaros).

Foto: pexels-polina-chistyakova-2815150 pexels-maria-orlova-4946711

V německém a rakouském stavebnictví a architektuře se více uplatňují principy baubiologie (stavební biologie), jež se ovšem od biofilní architektury a designu příliš neliší. Ústav pro stavební biologii (Institut für Baubiologie Rosenheim) se zaměřil především na materiály (pečeť kvality IBR), Institut stavební biologie a udržitelnosti (Institut für Baubiologie + Nachhaltigkeit IBN) je komplexním vzdělávacím institutem. Zakládajícím ředitelem těchto nezávislých institucí byl prof. Dr. Anton Schneider, jeden z nejvýznamnějších propagátorů a realizátorů přírodní architektury. V Rakousku dále funguje vědecko-výzkumný Institut pro zdravé a ekologické stavby Österreichisches Institut für Baubiologie und ökologie GmbH (IBO) nebo Baubiologisches Institut Österreich (BBI). Česká republika má prozatím jen několik odborníků na stavební biologii (např. baubiologie.cz). 

Foto: d_1085 baubiology_platz Corp_Logo

Myšlenku vytvářet příznivé pracovní a životní prostředí podporují samozřejmě i další organizace a firmy po celém světě. Často motivovány programy na řešení SBS (Sick Building Syndrome), tedy syndromu nemocných budov. Příčiny bývají nejčastěji spatřovány ve špatné geometrii budov, v nekvalitních, zdraví škodlivých materiálech; další příčinou bývá špatné vytápění, větrání, klimatizace či celkové řízení budov (facility management); patří sem samozřejmě i plísně, nečistoty, plyny z některých druhů stavebních materiálů, těkavé organické látky (VOC), průmyslové chemikálie nebo nedostatečná filtrace čerstvého vzduchu. Iniciativa těchto programů je patrná zvláště ve Spojených státech amerických a v Austrálii odkud se prostřednictvím mezinárodních organizací šíří do světa. K výše jmenovaným je třeba zmínit i celosvětově známou poradenskou službu Green Plants for Green Buildings s hlavními partnery ve všech státech USA a Kanadě. Z australských iniciativ je třeba dále představit významnou asociaci pro interiérové rostliny Interior Plantscape Association (IPA), která zabývá převážně vlivem flóry a fauny na člověka. IPA je úzce navázána na Univerzitu v Sydney, kde se provádějí rozsáhlé pokusy k ověřování vlastností rostlin, zejména jejich schopností absorbovat škodlivé látky.

Foto: pexels-maria-orlova-4940760 pexels-thefacesiseek-(saptarshi)-974400

Do široké palety organizací je třeba přičíst i ty, které se věnují zahradnictví (Human Issues in Horticulture), za všechny organizace snad International Society for Horticultural Science (ISHS), která shromažďuje informace o účincích rostlin na interiéry a na člověka. V Evropě je to pak organizace Plants for People (rostliny pro člověka) či Evropská organizace pro interiérové rostliny European Interior Landscaping Organisation (EILO) - vydává kromě jiného i zajímavý časopis Intogreen. Vliv rostlin na prostředí budov zaujal také architekty a odborníky ve Francii, kde založili asociaci Plant’airpur a spolupracují (kromě jiných) i s farmaceutickou fakultou Univerzity v Lille. Velký objem činnosti všech uvedených organizací zaujímají akce, které vysvětlují manažerům a ředitelům podniků účinný vliv rostlin na pracovní prostředí a efektivitu práce jejich zaměstnanců. Biofilie a ochrana přírody je i součástí učebních osnov žáků takřka všech typů škol.

Foto: Pexels, autor: Vlastimil Růžička

pexels-tirachard-kumtanom-347141 pexels-bence-kondor-2259917